Hřib borový – (Boletus pinophilus)

V. – XI.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité

Tento hřib je mojí nejoblíbenější hřibovitou houbou. Hřib borový patří k nejkrásnějším hřibovitým houbám a jeho nález musí potěšit snad každého houbaře. Hřib borový roste často již v květnu, pokud je příznivé počasí, tak už v dubnu. Jeden rok je hojný, následující rok vyroste v počtu tři – pěti plodniček. V loni (2009), byl rok borováka. Už se objevil začátkem června, v nížinách o čtrnáct dní dříve. Rostl až do pozdního podzimu v počtu v desítkách kusů. Mnoha z vás se mohlo přesvědčit při houbovycházkách.

Nejvíce se ale vyskytuje koncem léta a začátkem podzimu, v srpnu a na konci září, jako poslední z pravých hřibů roste někdy až do listopadu. Objevuje se zejména ve vzrostlých borových, vzácněji i listnatých lesích. Tvoří mykorhizu hlavně s borovicí lesní. Zde jej nejvíce nacházím smrkovoborovém porostu a upřednostňuje borůvčí. Roste mi tu na třech lokalitách. Mám vypozorováno, když naprší, je vlhko, potom přijdou velká sucha (jako v loni), tak se první borák, s křemeňákem smrkovým a hřibem strakošem objeví během několika dnů. Při vlhkém jaru a létě boráka nacházím pouze na podzim.

Tento hřib nemá díky své masitosti, příjemné chuti a vůni, konkurenci, i když i ostatní hřiby jsou ceněny. V hodný je ke konzumaci ve všech úpravách, omáček, směsi, pod maso, nálevu, sušení, ale nejoblíbenějším mým jídlem jsou řízečky.

Boráka nacházím v různých, zbarvení a v různých velikostech. Už se mi podařilo najít několik mega kusů, vážících přes kilo. Zatím největší vážil 1,43 kg.

Tento kousek, který je na videu, byl vidět jen částečně. ZDE na fotografii je vidět jak hodně koukal ze země a na videu je v plné kráse.

polokulovitý či poduškovitý, hnědý a červenohnědý, vrásněný klobouk s okrajovým proužkem, soudečkovitý, nahnědlý třeň se síťkovinou, tuhá bílá dužnina.

Mírný pás Evropy, severní Asie a Severní Amerika. Roste i ve výškách 2000 m.

Dočetl jsem se, že je dosti citlivý na kvalitu ovzduší a v posledních letech bohužel téměř vymizel, což zde není pravda a s čapulkou bahenní indikují čistotu prostředí a ovzduší zdejšího kraje. Hřib borový je bioakumulátor těžkých kovů rtuti. Ke snížení rizika se doporučuje vyhnout se sběru v blízkosti znečistěných oblastí, dolů, tavících pecí a silnic.
Dále mne zaráží, že je chráněná houba, jejíž výskyt v České republice je již vzácný, když tu roste v tak hojném počtu.

V městském muzeu začátkem října proběhla premiérová výstava hub, kde byl hřib borový vystavován ve velkém počtu a měl velkou úspěšnost. Mnoho lidí jej neznalo, díky výstavě byl představen a tím bude i třeba chráněn.

Hřib dubový – Boletus reticulatus, nemá hrbolatý červenohnědý klobouk. Je jedlý.
Hřib smrkový – Boletus edulis, taky nemá hrbolatý červenohnědý klobouk. Je jedlý.

borák

podborovák

sosňák ¨

nebo

hřib borovník
hřib jedlý
hřib borovák
hřib panský

Začátkem června boráka nacházelo více lidí jako například František Folta 😉

Více fotografií v galerii