Pohárovka obecná – Crucibulum laeve
Pohárovka obecná – Crucibulum laeve
(Bull. ex DC.) Kambly
VII. – X.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Nidulariaceae – hnízdovkovité
Vědecká synonyma
Crucibulum vulgare Tul. & C. Tul.
Cyathus crucibuliformis Hoffm.
Cyathus crucibulum Pers.
Nidularia crucibulum Fr.
Nidularia laevis (Huds.) Huds.
Peziza crucibuliformis Schaeff.
Peziza lentifera Huds.
Peziza levis Huds.
Cyathus crucibuliformis Hoffm.
Cyathus crucibulum Pers.
Nidularia crucibulum Fr.
Nidularia laevis (Huds.) Huds.
Peziza crucibuliformis Schaeff.
Peziza lentifera Huds.
Peziza levis Huds.
Na hlinecku jsem měl tu čest pohárovku zatím najít na třech místech. Jedno místo je na cestě, druhé na kraji smíšeného lesa a třetí je na ztrouchnivělém pařezu. Více se mi vyhýbá. Jsou to malé miniaturní pidi houbičky. Člověk aby ji viděl, musí na kolena muhehe. Letos se chci pohárovce více věnovat. Zmapovat, kde všude roste a vyhotovit si více fotografií. Je nejedlá.
Pohárovka obecná je houba s plodničkami vysokými 0,5 -1cm, válcovitými nebo kuželovitými, pohárkovitě až nálevkovitě zúženými nebo ploše otevřenými, přirůstajícími k podkladu zřetelnými bílými vlákny podhoubí. Horní kraj plodniček je tupý, rovný nebo mírně zvlněný, hladký. Stěna plodniček je zevně špinavě skořicově hnědá, jemně vláknitá, zevnitř bělavá, hladká a lesklá. Uvnitř plodničky jsou penízkovité útvary zvané periody, v mládí světle okrové, později bělavé, 1,5 -2,5mm velké, přirostlé nejprve provázkovitými vlákny podhoubí, později volně plovoucí v kapce slizovité tekutiny, někdy se však v době zralosti vymršťují dost daleko z pohárků. V periodách je možné pozorovat dlouze kyjovité bazidie nesoucí na krátkých tenkých stopečkách po dvou nebo čtyřech výtrusech, které jsou oválné nebo vejčitě zúžené, na obou koncích zaoblené.
Pohárovka obecná roste jednotlivě nebo ve skupinách na hnijících opadaných větvích stromů nebo keřů, na trouchnivějícím dříví, pařezech, pilinách, hnijících stoncích nebo silnějších řapících bylin, hnijícím jehličí, staré slámě, ale i na různém užitkovém dříví v počátečním stupni rozkladu, jako na dřevěných mostech, zejména v lese, na prknech pařenišť, šindelích. Někdy vyroste i na starých výkalech býložravců, na hnoji a kompostech.
Zdroj: Atlasrostlin
Možná záměna z některou číšenkou.
Více fotografií v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář