Číšenka rýhovaná – Cyathus striatus
Číšenka rýhovaná – Cyathus striatus
(Huds.) ex Pers.
VIII. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Nidulariaceae – hnízdovkovité
Vědecká synonyma
Nidularia striata(Huds.) With.
Peziza striata Huds
Peziza striata Huds
Číšenka rýhovaná roste na Hlinecku asi jako všude. Nacházím ji na starých ztrouchnivělých kmenech, větví, pařezů, kořenů, listí, listnatých stromů s dostatkem humusu. Někdy bývá hojná, někdy o ní nezavadím, záleží na roce jako u každé houby. Když je vlhký rok vyskytuje se více. Roste velice hojně, většinou v hustých skupinách. Je nejedlá.Popis
Plodnice 0,8-1,6 x 0,6-1 cm velká, v mládí kyjovitá později číšovitá až nálevkovitá, v mládí uzavřená bílou blankou, která se později trhá. Horní ostrý okraj je nápadné třepení. Barvy rezavé až tmavě hnědé.
Vnitřní strana je nápadně pravidelně, rýhovaná, lesklá, barvy světle až tmavě šedohnědé. Ve spodní části je umístěno 12 – 16 peridol.
Vnější strana kožovitě houževnatá, silně odstále až štětinatě chlupatá, barvy hnědé.
Peridioly, vypadají jako pecičky a jsou 0,1-0,3 cm velké, barvy šedobílé obsahují výtrusy. Přichyceny jsou jemným poutkem k vnitřnímu povrchu. Po dozrání jsou kapkami deště uvolňovány a vymršťovány z plodnic ven. Zde se pomocí lepkavých vláken zachytí na okolní vegetaci.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou 16-22 x 8-10 µm velké, bezbarvé, hladké, oválné, nebo poněkud válcovitě zúžené.
Vnitřní strana je nápadně pravidelně, rýhovaná, lesklá, barvy světle až tmavě šedohnědé. Ve spodní části je umístěno 12 – 16 peridol.
Vnější strana kožovitě houževnatá, silně odstále až štětinatě chlupatá, barvy hnědé.
Peridioly, vypadají jako pecičky a jsou 0,1-0,3 cm velké, barvy šedobílé obsahují výtrusy. Přichyceny jsou jemným poutkem k vnitřnímu povrchu. Po dozrání jsou kapkami deště uvolňovány a vymršťovány z plodnic ven. Zde se pomocí lepkavých vláken zachytí na okolní vegetaci.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou 16-22 x 8-10 µm velké, bezbarvé, hladké, oválné, nebo poněkud válcovitě zúžené.
Ekologie
Výskyt duben až listopad, v hustých skupinách na rozkládajícím se dřevě, pařezech, větvičkách listnatých stromů a keřů, ale i na zbytcích bylin v lese i mimo les v zahradách, parcích, živých plotech, v kůlnách a sklepích a dvorech lidských obydlí. Upřednostňuje vápenitou půdu a ze stromů to jsou duby, jilmy a jasany.
Nejedlá.
Možné záměny
Číšenka hrnečková (Cyathus olla) má plodnice z vnější strany bělavé a jen plstnaté, nemá rýhovaný vnitřek. Má jej lesklý a hladký, barvy světle šedé. Peridoly jsou bělavé. Vyskytuje se ponejvíc na otevřených stanovištích. Je nejedlá.
Pohárovka obecná (Crucibulum crucibuliforme) má plodnice z vnější strany okrově plstnaté, taktéž nerýhovanou vnitřní stranu barvy okrové, hrubě drsnou vnější stranu a víčko v mládí má okrové a sametově plstnaté. Je nejedlá.
Pohárovka obecná (Crucibulum crucibuliforme) má plodnice z vnější strany okrově plstnaté, taktéž nerýhovanou vnitřní stranu barvy okrové, hrubě drsnou vnější stranu a víčko v mládí má okrové a sametově plstnaté. Je nejedlá.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Foto: Václav Voňka
Václav Voňka: Tuto houbičku jsem nalezl zcela náhodou při hledání mladých holubinek nazelenalých ve starém listovém opadu, kde vyrůstala ze ztrouchnivělého dřeva. Zaujala mne nejen tvarem, ale též množstvím, v jakém se na daném místě vyskytovala. Jedná se o kalíškovitou stopkovýtrusnou houbičku, která má uvnitř drobné pecičky podobné semínkům papriky. Ta jsou dešťovými kapkami vymršťovány do svého okolí. Je to opravdu zvláštní a především fotogenická kráska. Stanoviště této houbičky bylo vždy orientováno na jih nebo jihovýchod, takže by se dalo předpokládat, že má rada teplo a slunce. Na stejném místě jsem ni nacházel pravidelně po několik let.
Foto: Václav Voňka
Možnost záměny:
Pohárovka obecná – Crucibulum laeve a nebo Číšenka hrnečková – Cyathus olla.
Foto: Václav Voňka
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář