Třepenitka maková (Hypholoma capnoides)

V. – XI.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Strophariaceae – límcovkovité

Václav Voňka: Tuto houbičku jsem se učil sbírat poměrně dlouho, protože jsem si ji často pletl s jinými nejedlými třepenitkami. Než jsem si zapamatoval její okrovou barvu, ve středu tmavší, její šedomodré lupeny, připomínající barvu makového květu a její světlou, jemně vločkatou nohu, tak to chvíli trvalo. Často jsem se sehnul k jí podobné, ale malé ochutnání mne vždy vyvedlo z omylu. Třepenitka maková má chuť mírnou, příjemnou a vůni, kterou si člověk musí zapamatovat. Zde u Chotěboře jsem ji začal vídat až na podzim, i když se píše, že roste již z jara. Vyskytuje se především na smrkových pařezech, kde jsem je nacházel v malých trsech. Často jsou okousané od slimáků. V lese je velice důležitá, protože rozkládá staré odumřelé dřevo, ale při tom živým stromům neublíží.

Foto: Václav Voňka

Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) – jedovatá. Její lupeny mají šedě, zelenavě žlutou barvu, sírově žlutou nohu a je velmi hořká

Třepenitka cihlová (Hypholoma sublateritium) – nejedlá. Klobouček živě zbarvený do cihlova, lupeny světlé, později olivově žlutavé a je taky hořká.

Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) – jedlá a výtečná. Klobouk proměnlivý, medově zbarvený, nožička se sukýnkou vločkatá, tmavě hnědá, voní i chutná houbově.

Foto. Václav Voňka

Makovku mám velice rád. Na podzim když je málo hub, používám ji s penízovkou kuželovitou do držkové polévky. Musí být mladá, starší plodnice jsou cítit zeminou, nebo nesmí být sebraná po dlouhotrvajících deštích. Nacházím ji z jara, ale nejvíce na podzim, až do pozdního podzimu. Někdy ještě v prosinci.

Kloboučky plodnic rostoucích v trsech jsou světle žluté. Lupeny jsou zpočátku bělavé, později makově modrošedé. To je takový nerozlišovací znak. Když ještě nejsem 100% jist, tak si raději kousek ochutnám. Nesmí být na chuť palčivá, ani štiplavá.