Vějířovec obrovský – Meripilus giganteus
Vějířovec obrovský – Meripilus giganteus
VII. – XI.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Meripilaceae – vějířovcovité
Karel Netsch: Tuto nádhernou a mohutnou houbu pravidelně nalézám v Kláštereckém zámeckém parku, ale i v lesích východně i západně od nás. Plodnice se skládá ze střechovitě uspořádaných klobouků, 100 až 400 (800) mm širokých, polokruhovitého tvaru. Kloboky jsou v mládí masité, se žlutavým okrajem, později tenké, pásované, okrově žluté, pak hnědavé až kaštanově hnědé, bývají jemně šupinaté. Rourky mají okrouhlé, drobné, bělavé, krémové či světle okrové, dlouhé jsou 4 až 8 mm. Po otlačení či poškození černají. Třeň je postranní, krátký, někdy úplně chybí. Dužnina je vláknitá, tuhá, bělavá až krémová. Hodně mladé plodnice jsou jedlé, vhodné na přípravu guláše. Roste poměrně hojně jako parazit na kořenech a bázích živých stromů i na mrtvých pařezech buků, dubů, javorů, jírovců, topolů, bříz, habrů, platanů a jasanů, vzácně i jehličnanů. V některých případech může dorůst až do hmotnosti 50 kg.
Foto: Karel Netsch
Možná záměna:
málo pravděpodobná.
Já ho měl čest vidět v Choceňském zámeckém parku, při setí hub s Prokopem.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář