Muchomůrka růžovka – masák (Amanita rubescens)

VI. – X.

Jedlá

Text: Václav Voňka

Mnoho lidí tuto dobrou houbu zná a sbírá,ale mnoho houbařů ji nedůvěřuje. Tato muchomůrka se dá najít prakticky všude. V lese, v parku, dokonce jsem ji sbíral i v rákosí na hrázi rybníka a byly to velké kousky. Nejkrásnější jsou ale z lesa, kde na jejím klobouku neulpí tolik nečistot, ale i tak je dobré mít s sebou štěteček a houbu očistit. Mnozí její klobouk loupou, já to však nedělám. Pokud je větší je poměrně křehká a já osobně sbírám jen klobouky, které jsou vynikající jako přírodní řízek na sádle s kmínem a s grilovacím kořením.

Muchomůrka růžovka - masák (Amanita rubescens)

Foto: Václav Voňka

Růžovku mne naučila sbírat má žena dle rýhované sukýnky a masově zabarvené hlavičky. Při poranění malinko červená. Problém začíná ve chvíli, kdy narazíte na mladou růžovku, ještě nevyvinutou. Ale i to se dá vyřešit. Musíte ji ale vydloubnout úplně celou a nožem zakrojit do paty, či spodní části houby. Vždycky se tam najdou červíci a jejich chodbičky jsou červenající. Pokud ne, houbu raději neberte!!!

Nohu má ve spodní části jakoby zduřelou, zesílenou a bez pochvy.

Mladé plodnice jsou výborné zavařené v octě nebo plněné masovou směsí.

Je to úžasná a krásná houba a kdo se ji na učí s jistotou sbírat nedá na ni dopustit.

Foto: Václav Voňka

Pozor na záměnu!!!

Muchomůrka tygrovaná – (Amanita pantherina) – smrtelně jedovatá

Nikdy nemá červivé a tím červenající cestičky při nakrojení spodní části nohy.

Nemá rýhovanou sukýnku.

Nemá zduřelou spodní část nohy, ale pochvu, takový kalíšek, ze kterého vyrůstá.

Páchne po ředkvi.

Muchomůrka šedivka – (Amanita spissa) – jedlá

Nemá červenající odstín po poranění a ve spodní části nožky nejsou červenající cestičky po červech.

Je cítit po starých bramborách.

Má zřetelně rýhovanou sukýnku.

Spodní část nohy je zduřelá a nemá pochvu.

Dršťková polévka z růžovek

Vyzkoušejte masité dršťky nahradit růžovkami, polévka vám bude určitě chutnat i z hub.

Postup přípravy receptu:

Asi z 2,5 l vody a masoxu připravíme vývar. Mrkev, kousek celeru (nebo i kousek kořenové petržele) nakrájíme na nudličky. Očištěné růžovky rozkrájíme na větší kousky. Pokud chceme mít polévku hustou, růžovek budeme potřebovat dost. Musíme počítat s tím, že se vařením jejich objem hodně zmenší.

Ze sádla a mouky usmažíme růžovou jíšku. Jíšku zaprášíme lžičkou červené mleté papriky a zředíme ji prochladlým vývarem. Jíšku ve vývaru rozmícháme. Přidáme kořenovou zeleninu, sůl a vaříme, dokud zelenina nezměkne.

Na pánvi rozehřejeme kousek sádla nebo trochu oleje, zaprášíme také lžičkou mleté papriky, která tuk krásně obarví dočervena. Hned přisypeme nakrájené růžovky a jen krátce je osmažíme. Pak je nasypeme do polévky, přidáme utřený česnek a majoránku. Asi 5 minut povaříme. Můžeme dochutit pepřem a polévkovým kořením.

Dršťkovou polévku z růžovek podáváme horkou s bílým pečivem.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je výtečná jedlá houba. Zařadil bych ji mezi moje nejoblíbenější. Nejvíce ji používám jako řízek, nebo je usmaženou na másle a kmínu.

Je celkem hojná houba. Roste již od června v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. Z mojí zkušenosti, když je teplé, vlhké jaro, nacházím ji už v květnu. Roste až do listopadu, ale jen ojediněle. Zde na Hlinecku obzvlášť hojná ve všech typech porostů. Viz foto.

Její zařazení:

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pluteaceae – štítovkovité » rod Amanita – muchomůrka

Lidový název masák se používá snad všude. Já sám slovo „masák“ hodně používám.

Na atlaserostlin. cz píšou:

Použití:

Muchomůrka růžovka je podle některých odborníků za syrova jedovatá, obsahuje neznámé hemolysiny, které rozpouštějí červené krvinky. Proto růžovku v některých zemích řadí mezi jedovaté houby, např. ve Velké Británii. Hemolysiny jsou termolabilní, dobře utvářené plodnice jsou neškodné. Tato muchomůrka, pokud je dobře upravená, je vhodná ke všem kuchyňským úpravám.