Žilnatka oranžová – Phlebia radiata
Žilnatka oranžová – Phlebia merismoides, Syn.: Phlebia radiata
I. – XII.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Meruliaceae – dřevokazovité
Vědecká synonyma
Auricularia aurantiaca Sowerby
Hydnum carneum (Fr.) Fr.
Irpex carneus (Fr.) Fr.
Meruilus fulvus Lasch
Meruilus merismoides Fr.
Merulius fulvus Lasch
Merulius merismoides Fr.
Phlebia aurantiaca (Schumach.) J. Schröt.
Phlebia aurantiaca var. radiata (Fr.) Bourdot & Galzin
Phlebia cinnabarina Schwein.
Hydnum carneum (Fr.) Fr.
Irpex carneus (Fr.) Fr.
Meruilus fulvus Lasch
Meruilus merismoides Fr.
Merulius fulvus Lasch
Merulius merismoides Fr.
Phlebia aurantiaca (Schumach.) J. Schröt.
Phlebia aurantiaca var. radiata (Fr.) Bourdot & Galzin
Phlebia cinnabarina Schwein.
Patří mezi stopkovýtrusé – nelupenaté / Aphylophorales
Plodnice jsou rozlité, pevně přirostlé k substrátu. Často s volným
okrajem, ztuha voskovité. Srůstají do ploch, dlouhých až několik
desítek centimetrů. Mají oranžovou, růžovou až načervenalou barvu.
Staré plodnice jsou fialově šedé až oranžově hnědé.
Dužnina rosolovitě houževnatá, bez zápachu a bez vůně
Foto: Karel Netsch. Fotografie pana Netsche jsou dokonalé.
.
Rostou od jara do podzimu na mrtvém, někdy i živém dřevě listnáčů,
občas i jehličnanů. Vyskytuje se v lesních nížinách i pahorkatinách.
Je to dřevokazná houba, která způsobuje bílou hnilobu dřeva.
Možná záměna: Žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa). Též nejedlá.
Foto: Karel Netsch.
Kamarád Karel Netsch alias Kraken mi poslal několik doplňujících informaci a fotografií Žilnatky oranžové.
Má moc krásné fotky. Viz. atlas hub.
Aktualizováno 13. únor 2012
Popis
Plodnice tence rozlité, pevně přirostlé k substrátu, nezřídka s volným okrajem. Jsou ztuha voskovité, korovité až gelatinózní, v mládí nepravidelně okrouhlé, paprsčitě vláknité okraje mají třásnité, vzácně polokloboukaté. Později srůstají do ploch dlouhých i několik desítek centimetrů.
Plodná část (hymenoffor) je v dospělosti krátce skládaně žilnatá, vlnitě vrásčitá, bradavčitá nebo s hrbolky. Barvy většinou oranžově červené nebo růžové. Ve stáří někdy fialově šedé nebo oranžově hnědé.
Dužnina rosolovitě houževnatá, vůně žádné, chuť žádná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, klobásovité, velikosti 4-5,5 x 1,5-2 µm.
Plodná část (hymenoffor) je v dospělosti krátce skládaně žilnatá, vlnitě vrásčitá, bradavčitá nebo s hrbolky. Barvy většinou oranžově červené nebo růžové. Ve stáří někdy fialově šedé nebo oranžově hnědé.
Dužnina rosolovitě houževnatá, vůně žádné, chuť žádná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, klobásovité, velikosti 4-5,5 x 1,5-2 µm.
Ekologie
Výskyt leden až prosinec hojně na větvích, pařezech a kmenech listnáčů, kde proráží jejich kůrou. Někdy ji najdeme i na jehličnanech. Zejména ji můžeme nalézt zhruba od října do začátku dubna. Upřednostňuje bučiny a břízy v ochuzených kyselých lesích nížin a pahorkatin.
Nejedlá.
Možné záměny
Dřevokaz rosolovitý (Merulius tremellosus), není tak zářivě oranžový, je silnější a vytváří kloboukaté plodnice. Je nejedlý.
Žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa) která má sítnatě pórnatou plodnou část. Je nejedlá.
Žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa) která má sítnatě pórnatou plodnou část. Je nejedlá.
Zdroj popisu: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář