Holubinka páchnoucí – Russula subfoetens

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité

Klobouk většinou do 100 mm široký, může však být i větší, zprvu kulovitý, později vyklenutý, plochý až mělce vmáčklý, žlutohnědý, na okraji brzy výrazně rýhovaný.

Pokožka nejprve slizká, brzy však suchá, slupitelná asi do třetiny až poloviny poloměru klobouku. Lupeny s kratšími lupénky, bělavé až máslové, v dospělosti s hnědorezavými skvrnami.

Třeň až 100 x 30 mm, válcovitý, v dospělosti houbovitě vycpaný až dutý, bělavý, později žloutnoucí nebo rezavohnědě skvrnitý.

Dužnina bělavá, žloutnoucí, s nepříjemným žlukle olejovitým pachem, v lupenech středně palčivá, ve třeni obvykle jen mírně.

Výtrusný prach smetanový.

Výtrusy 6,5‑11 x 5,5‑8,5 µm, se středně vysokými až vysokými, většinou izolovanými bradavkami.

Roste hojně v listnatých lesích (dub, bříza, buk). Červen až září.

Velmi podobná je holubinka smrdutá (Russula foetens), poněkud se liší palčivostí dužniny a reakcí na alkálie. Někteří autoři rozlišují holubinku páchnoucí jen jako varietu holubinky smrduté.

Záměna je možná i s dalšími příbuznými holubinkami ze sekce Ingratae a příliš nepomůže ani klíč k určování holubinek.

Česky také holubinka zápašná.

Roberto Galli (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia
Mauro Sarnari (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa – Vol. 1, AMB, Trento
Vladimír Antonín (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Radomír Socha, Václav Hálek, Jiří Baier, Jiří Hák (2011): Holubinky. Academia, Praha
Jan Holec, Antonín Bielich, Miroslav Beran (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Geoffrey Kibby (2012): The Genus Russula in Great Britain
Ladislav Hagara (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha

Popisový zdroj: našehouby.cz