Holubinka hlínožlutá – Russula ochroleuca

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité

Agaricus ochroleucus Pers.
Russula citrina Gillet
Russula granulosa Cooke
Russula ochroleuca var. granulosa (Cooke) Rea

Klobouk 4 – 11 cm průměr, v mládí polokulovitý, později plochý až mírně prohloubený nebo zprohýbaný, na okraji hladký, nanejvýš ve stáří slabě rýhovaný, dosti masitý, pokožka asi do poloviny slupitelná, za vlhka lepkavá, většinou žlutookrová, někdy se zlatožlutým, oranžovým, hnědavým až olivovým nádechem.
Lupeny v mládí husté, široce připojené, ve stáří řídké, křehké, často slzící, bělavé, světle smetanové až šedě nažloutlé.
Třeň 4 – 8 cm vysoký, 1,5 – 2,5 cm tlustý, válcovitý až úzce kyjovitý, v mládí plný a pevný, ve stáří houbovitě vycpaný, bělavý až šedě žlutavý, až průsvitně šedý na spodní části s hnědookrovými tóny.
Dužnina tvrdá, pevná, bělavá, později našedlá. Na řezu napřed hnědnoucí do okrova nebo rezava, někdy až jde do žlutorezavé barvy. Pomočena vodou šedne. Vůně nenápadná, chuť mírná až mírně palčivá.
Výtrusný prach bílý až světle smetanový, výtrusy jsou skoro kulovité, síťované, hrubě bradavčité, amyloidní, velikosti 8-11 x 8-9 µm velké.

Výskyt červenec až listopad hojně ve smrčinách a borech, kulturních smrčinách, někdy i pod listnáči, zejména pak v podhorském a horském pásmu. Jsou to však i houby kyselých nížinných bučin např. v okolí Jevan u Prahy. Upřednostňuje kyselé půdy a podhorské přirozené a kulturní smrčiny.

Nejedlá.

holubinka hlínožlutá ušlechtilá (Russula ochroleuca var. fingibilis) – nejedlá
holubinka žlučová (Russula fellea) – nejedlá
holubinka chromová (Russula claroflava) – jedlá
holubinka pružná (Russula farinipes) – nejedlá.

Někde uváděna jako jedlá s velmi špatnou chutí. Já osobně ji sbírám a přidávám do směsí, nebo nakládám do octa.

Internetové stránky 2002.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 308, 309.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 212.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 246.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 187, 188.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 128.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 142, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 83, 135.